Áčko je po podzimu 2015 na 9.místě. Je to jeho maximum?

 Na Áčko čekala před další sezónou velká změna. Okresní přebor se stal celoroční halovou soutěží a sami jsme byli zvědaví, jak nám bude rychlý halový povrch pasovat. Přes léto žádný velký průvan v kádru neproletěl – po půlroční epizodě odešel zpět do Tišnova Jirka Pavlíček a po roční pauze se vrátil do týmu Jožo Žúbor. Jediným opravdovým nováčkem se tak stal Tomáš Kříž z Red Devils. Začátek soutěže byl naplánován na 10.října do staré haly na Vodově a sami jsme netušili, že to bude jeden z nejslavnějších dnů v klubové historii. Z obav, jestli budeme na rychlém povrchu v hale fyzicky stačit soupeřům, se během dvou hodin stala euforie. Našim prvním soupeřům BPA totiž přechod z umělé trávy na parkety dělal větší problém než nám a další soupeř, nováček Schalke, se zase předvedl dost netaktickým výkonem. Výsledky 7:2 a 9:2 nás samozřejmě vynesly na 1.místo v tabulce. Spolehlivě zachytal Roman v brance, v obraně dobře zahráli Gabo Varga, výborně se uvedl navrátilec Jožo a vpředu se ukázali Jirka Nejezchleba a nováček Tomáš Kříž jako nepolapitelná křídla. Sami jsme ale tušili, že takhle lehké to pokaždé nebude a hned příští týden nám dal zapravdu. Další soupeř, čiperný nováček Atraps, nám nedopřál ani metr prostoru a jen díky Romanovi v brance jsme prohráli jen 0:2. Následující soupeř, béčko Gladiators, už tak čiperný nebyl, prezentoval se ale precizní taktickou hrou a taky dokonalým využíváním šancí. My dokázali využít jen jednu před koncem utkání a výsledek 1:4 byl logickým vyústěním obrazu na hřišti. Jeden vstřelený gól ze dvou zápasů nás tak moc zase mrzet nemusel, protože jak se později ukázalo, tohle byly jedny z nejlépe bránících týmů v celé soutěži. Nicméně jsme se přesvědčili, že nějaká lehká procházka nás v soutěži nečeká. Na další kolo jsme si museli měsíc počkat, zato na nás čekala nová hala v Maloměřicích. Naším prvním soupeřem v novém prostředí bylo béčko Arsenalu, se kterým jsme kladnou bilanci z minula rozhodně neměli. Naše premiéra v nové hale byla však vítězná, hlavně zásluhou Miša Žúbora, který Arsenalu nastřílel pět branek. Ve druhém zápase nás ale přehráli Orli z Řečkovic, zřejmě abychom si uvědomili, že ani v nové hale nám nic zadarmo do klína nespadne. Na konci listopadu nám zřejmě bylo nejhůř. Na zápas proti suverénně vedoucímu béčku Helasu se omluvila celá naše slovenská ekipa a navíc Jirka Nejezchleba. Naopak se po roce ukázal Jirka Přidal, poprvé nováček Tom Veselý a přemluvit se nechal Michal Beránek. V útoku museli zaskočit tahouni z Béčka Vojta Šlapák a Milan Kouřil. Helas nás ale soustavným tlakem udolal a ukázal, že do této soutěže zřejmě zabloudil odněkud z vyšších futsalových sfér. Prohráli jsme 1:6 a přesto se dá napsat, že to byl nejlepší Romanův výkon v brance za celou sezónu. Navíc to mělo důsledek i do dalšího zápasu. V něm jsme prohráli s týmem z konce tabulky RIP, protože nám po boji s Helasem došly síly.

Po třech prohraných zápasech za sebou přišel pád do dolní poloviny tabulky a čekala nás Mitra B, která sestoupila z krajského přeboru. V týmu se objevil další nováček Jirka Šalplachta a tak nehrozila hráčská nouze jako minule. Mitra se nijak zvláštním výkonem nepředvedla, v jejím týmu vyčnívaly jen dva hráči, nicméně jsme byli rádi za remízu vykopanou v poslední minutě. V dalším zápase jsme ovšem nedokázali porazit další tým z konce tabulky Vinohrady a konec tabulky se nám začal přibližovat. Těšit nás mohlo to, že oba nováčci, Tom Veselý a Jirka Šalplachta, vstřelili gól a ukázali, že by mohli být platnými hráči Áčka. V předvánočním dvojkole nás čekal tým z čela tabulky Kickers, který nám vloni zle zatápěl a tak jsme byli zvědaví, co nás čeká letos. Čekalo nás příjemné překvapení, výborným výkonem zejména ve druhém poločase jsme Kickers přehráli nečekaně vysoko 6:2. Že naše radost netrvá nikdy dlouho nás přesvědčil hned následující zápas, kdy jsme proti béčku Kalábku neudrželi jeho nejlepšího hráče a ten čtyřmi brankami rozhodl zápas. To byl zároveň poslední zápas pro brankáře Romana, který se odstěhoval do Prahy. Do posledního zápasu tak musel zaskočit Traki, který si letošek užíval s Béčkem venku na čerstvém vzduchu. Svůj záskok zvládl obstojně, Áčko však ztratilo výhru se Stones gólem obdrženým v poslední minutě. První polovinu soutěže tak zakončilo na 9.místě s náskokem pěti bodů na prvního sestupujícího.

Áčko tak pokračuje ve výsledkovém trendu z posledních let, kdy pravidelně končilo na začátku druhé poloviny tabulky. Pozitivem je, že už se neopakuje „personální krize“ z loňského podzimu, kdy se chodilo na zápas v pěti hráčích. Naopak si budeme muset dávat pozor na bodové ztráty, protože letos se zatím v soutěži nejeví nějaký výrazný outsider odsouzený k sestupu. V samotné hře je vidět zlepšení především ve hře dopředu, některé zápasy byly v tomto ohledu excelentní. Jenže jednou dokážeme jasně vyhrát a hned nato prohrát dobře rozjetý zápas. Musíme se hlavně vyvarovat zbytečných ztrát míče, nepřesných přihrávek a nepovedených kliček. A po ztrátě míče se hned vracet a obsazovat protihráče. Hodně gólů jsme totiž dostali z přečíslení, kdy neobsazení protihráči před brankou lehce skórovali. Mohli jsme tak obdržet gólů mnohem víc, nemít v brance výborného Romana. Ten několikrát vychytal i nemožné a zachránil pro nás spoustu bodů. Na konci roku nás ale opustil a brankářský post se bude muset řešit. V obraně se ukázala jako nejspolehlivější dvojice Jožo Žúbor – Gabo Varga. Gabo je nepříjemný hlídací pes, který dokáže i tvrdě a přesně vystřelit. Škoda, že na podzim nechodil zase tak často. Jožo zase vnesl do obrany pohyb, dokáže přesně zaútočit a jako obránce střílí hodně gólů. Potom je tu obranná stálice, kapitán Mara Pokorný. Do konce listopadu hrál v obraně i zkušený Martin Půček a nevedl si špatně, zvlášť jeho přihrávky měly oči. Spolehlivé výkony odvádí i Pavel Sádlík a Adam Podhrázský. Adam je navíc univerzál, který může hrát vpředu i vzadu, má však jednu slabinu – taky často nechodí na zápasy. V útoku vloni pálila dvojice Mišo Žúbor – Jirka Nejezchleba a tak to bylo i letos. K nim navíc přibyla posila Tomáš Kříž, podobný herní typ jako Jirka. Tato trojice letos nastřílela víc jak polovinu gólů, jak se na správné útočníky sluší a patří. K přednostem Jirky a Tomáše patří rychlost, se kterou unikají soupeřovým obráncům a potom sami zakončují, či nahrávaji bombarďákovi Mišovi, který nabíhá z druhé vlny. Schopným hráčem je Jirka Přidal. U něj je ale limit to, že chodí jen tehdy, pokud mu futsal nekoliduje s velkým fotbalem. A to je jen párkrát přes zimu. Ještě jsou tu posily, které přišly v průběhu podzimu, Tom Veselý a Jirka Šalplachta. Oba do hry naskočili jen několikrát, vypadá to, že by mohli do týmu zapadnout. A tím jsme oklikou přišli k dalšímu problému, nestálé sestavě. Do každého hracího dne jsme nastoupili v jiném složení. Pokaždé totiž ze základu někdo nemohl, nechtěl, nebyl v Brně atd. Jestli jsem dobře počítal, tak se na podzim vystřídalo v poli 15 hráčů a to je opravdu hodně. To se zřejmě v jiném týmu nestalo a je to těžké hlavně na souhru, když pokaždé stojí vedle vás někdo jiný. A lepší to nebude ani na začátku jara. Největší problém bude v brance. Roman zmizel do Prahy, Traki se v lednu zranil a určitě nebude k dispozici celý březen. Stejné zranění utrpěl i Mišo Žúbor a ani on nebude zřejmě celý březen hrát. Je to jen na nás, jak se s těmito překážkami popereme.

Na závěr trocha statistiky. I přes umístění v dolní polovině tabulky drží Áčko primát v počtu nejvíce nastřílených branek v soutěži. Nastřílelo celkem 48 branek ve 13 zápasech, což je 3,7 gólu na zápas. Nejlepším střelcem je Mišo Žúbor s 10 brankami, hlavně díky pěti brankám nasázeným do sítě Arsenalu. Druhý je Jirka Nejezchleba s 9 brankami, ten se pro změnu trefil čtyřikrát do sítě BPA. Třetí je Jožo Žúbor s 8 brankami, u něj je obdivuhodné to, že se jedná o obránce. V obraně už to tak slavné není, jsme čtvrtí od konce se 43 obdrženými brankami (průměr 3,3 branky na zápas). Omluvou budiž to, že naše obrana patří k jedněm z nejstarších v soutěži, přesto dokázala kolikrát ubránit mnohem mladší a rychlejší protivníky.

Jarní část začíná 5.března v 9.00 v Maloměřicích. Přijďte v co největším počtu, hned první den nás čekají boje o důležité body.