25.4.2015 Áčko po statečném výkonu vybojovalo proti týmům z čela tabulky jeden bod

Blue Flames A : Kickers  2:2 (0:2)  Pokorný 2

Na předposlední hrací den dorazilo jen šest hráčů do pole. V prvním zápase proti nám nastoupil tým Kickers, který byl o několik hráčů početnější a v průměru o mnoho let mladší. Nadupaní mládežníci v oranžovém nás tak hned zatlačili na naši polovinu a začali dobývat naši branku. Roman v brance ale rychle ukázal, kdo je v brankovišti pánem a nedovolil žádné střele proniknout za svá záda. Hrálo se tak vlastně jen na jednu branku, my jsme se jen občas dostali k málo nebezpečným protiútokům. Naše obrana ale pracovala bezchybně a včas obsazovala soupeřovy rychlé útočníky. Tak to fungovalo až do 9.minuty. V té se podařilo soupeřovu útočníkovi přihrát z rohu na neobsazeného hráče a ten zblízka Romana nekompromisně propálil. My jsme se poprvé dostali k ohrožení branky v 11.minutě, střelu Miša Žúbora brankář s obtížemi vyrazil na roh. Ve 13.minutě ale znovu uhodilo před naší brankou. Soupeřův útočník se probil až před Romana, dlouhou kličkou si jej položil na zem a přehodil. Za necelou čtvrthodinu to tak bylo 0:2, soupeř nevypadal, že by chtěl polevit v tlaku a my se začali obávat, zda si ze zápasu neodneseme pořádnou nálož. Naštěstí se už žádná soupeřova šance neujala. Naše obrana už stačila všechny soupeřovy nájezdy pochytávat a co prošlo, pochytal bezchybný Roman. Do konce poločasu tak měl průběh hry jednotvárný ráz, z něho vybočovala jen ojedinělá šance Jirky Pavlíčka v 19.minutě. Minutu před koncem prvního poločasu se ale jakoby zablýsklo na lepší časy, střela Mary Pokorného se otřela o tyč soupeřovy branky.

Druhý poločas jsme začali aktivně, po dvou minutách jsme dokonce měli možnost přímého kopu. Mišovu ránu ale brankář vyrazil. Tím naše aktivita na deset minut skončila, Kickers nás znovu uzamkli na vlastní polovině a co minuta, to jejich šance. Naše statečná obrana v čele s Romanem ale už nepovolila. Soupeřova aktivita po deseti minutách lehce ochabla a i my jsme se začali dostávat k jeho brance. V 38.minutě se nám zčistajasna naskytla obrovská šance. Po střele Adama Faltýnka došlo před brankou soupeře k závaru, při které jeden z hráčů soupeře plácl do míče rukou a pískala se penalta. K ní se postavil Mara Pokorný a nekompromisní ránou nad brankářovu pravou ruku snížil. To soupeře lehce nahlodalo, protože místo jasného vedení najednou vedl jen o jeden gól. Jeho akce už nebyly tak přesné a to byla voda na náš mlýn. Hra se postupně vyrovnávala a ve 43.minutě jsme si dokonce dovolili sehrát signál po přímém kopu, což je u nás věc téměř nevídaná. Ve 46.minutě jsme se dočkali vyrovnání. Přesnou kombinací jsme se dostali do levého rohu soupeřovy poloviny a odtam přišla přesná přihrávka před branku na sbíhajícího Marka Pokorného, který z první uklidil míč do kouta branky. Kickers chtěli samozřejmě vrátit vedení na svoji stranu, jeho závěrečný nápor byl už ale křečovitý a nepřesný. Minutu před koncem se ještě jednou zaskvěl Roman při tečované střele a těsně před koncem jsme se málem dočkali zázraku. Mišovu dalekonosnou jedovku vyrazil brankář vleže jen nad sebe a mič se setrvačností dokutálel těsně vedle tyče. Naše výhra by asi ale byla vzhledem k vývoji zápasu nespravedlivá.

Poctivou hrou jsme tak proti silnému soupeři vybojovali remízu. Největší zásluhu na tom má hlavně Roman v brance, který nás držel svými zákroky po celý zápas. Potom taky pohyblivá obranná hra, kterou jsme v závěru podpořili nebezpečnými útoky. Ukázalo se, že umíme hrát i proti početní a věkové přesile.

Blue Flames A : Kalábek B  4:5 (1:2)  Žúbor 2, Sádlík, Pavlíček

Před druhým zápasem musel odejít do práce Adam Faltýnek a tak nás čekal zápas už jen s jedním hráčem na střídání. Růžový tým Kalábek na nás však nevletěl tak zostra jako předtím Kickers, i tak jsme se vzhledem k počtu hráčů v naší sestavě nemohli hrnout do nějakého zběsilého útočení. Kalábek měl na začátku o něco více ze hry, první gólovou radost v zápase jsme si však prožili my. Ve 4.minutě vyrazil brankář ránu Pavla Sádlíka míč přesně zpět Pavlovi na nohu a ten napodruhé už mířil po zemi k tyči. Za další dvě minuty nám všem zatrnulo, když přihrávku soupeře před naši branku řešil Adam Podhrázský odkopem těsně vedle Romanovy tyče. Hra byla v těchto okamžicích vyrovnaná a útočilo se od branky k brance. V 11.minutě vyrazil brankář střelu Miša Žúbora na tyč a na roh. Kalábek pomalu získával herní převahu. Ve 12.minutě po rychlém protiútoku netrefil jeho útočník prázdnou branku a vzápětí Roman vyrazil těžkou střelu. Ve 14.minutě už bylo vyrovnáno. Soupeř si na jeden dotek rozebral naši obranu a střílel do prázdné branky. V 16.minutě Roman zneškodnil soupeřovo sólo házenkářskou roznožkou. Na nás se v těchto okamžicích už projevovala únava z předchozího zápasu a tak jsme nájezdům Kalábku čelili jen ztěžka. Ten toho náležitě využíval. V 21.minutě vyrazil Roman střelu zdálky na tyč, za minutu nato už ale podruhé kapituloval. Nejlepší soupeřův útočník pronikl od postranní čáry až na střed našeho trestného území a odtud nedal Romanovi prudkou přízemní střelou žádnou šanci. Snažili jsme se do poločasu už rozkouskovat hru, abychom nedostali ještě třetí gól, dokonce jsme si vzali oddechový čas. Měli jsme toho za hodinu a čtvrt nepřetržitého běhání opravdu dost.

Do druhého poločasu jsme zmobilizovali poslední síly a snažili se vyrovnat skóre. Stal se však pravý opak. Ve 29.minutě prošel nejlepší soupeřův útočník jako tank od poloviny až k naší brankové čáře a odtud přihrál před naši branku neobsazenému spoluhráči, který neměl problém doťuknout míč do prázdné branky. Za další dvě minuty jsme ale ještě dokázali zápas zdramatizovat. Mišo pronikl před soupeřovu branku, jeho střelu brankář vyrazil, k odraženému míči se dostal Jirka Pavlíček a šajtlí od tyče do sítě snížil. Za další minutu jsme měli pro změnu obrovské štěstí, když soupeřův útočník trefil místo opuštěné branky náruč už překonaného Romana. Roman se znovu zaskvěl ve 34.minutě, kdy nadvakrát výborně zakročil při střelách zblízka. My jsme z posledních sil odolávali nájezdům odpočatého soupeře, ve 39.minutě to ale znovu bylo o dvě branky. Soupeř měl výhodu přímého kopu, naše zeď ránu odvrátila, jenže potom jako bychom přestali hrát a po dvou rychlých přihrávkách skončil míč v pravém dolním rohu Romanovy branky. Naši hráči už byli unavení a začali kupit chyby, hlavně v rozehrávce. Ve  41.minutě soupeř nevyužil brejk tři na jednoho, za další minutu už ale přesně stejnou situaci využil. Bylo to tak už o tři branky a zápas se zdál rozhodnut. Dramatickým situacím ale zdaleka nebyl konec. Ve 43.minutě se Mišo Žúbor prokličkoval až před brankáře, ten jeho přízemní střelu vystihl. Akce ale pokračovala, míč se znovu dostal k Mišovi a ten zblízka snížil na 3:5. Za další minutu zvonila tyč na naší brance a vzápětí mlaskl Adamův kopanec na soupeřově noze. Protože se tak stalo těsně před naší brankou, rezultovala z toho penalta v soupeřův prospěch. Roman ale svými pohyby tak rozhodil soupeřova střelce, že ten vůbec netrefil branku. Naše naděje tak ještě stále žila. Do šancí jsme se ale dostávali málo, prostě jsme na to už neměli sílu. Ve 47.minutě se naposledy blýskl Roman, když vyrazil soupeřovu střelu z otočky. Posledního gólu jsme se dočkali minutu před koncem. Mišo vystihl špatnou rozehrávku soupeře před jejich brankou a přesnou střelou k tyči snížil na rozdíl jediného gólu. Na vyrovnání jsme ale už neměli čas ani sílu.

Dnešní dvojzápas nám znovu ukázal náš hlavní letošní problém, a to úzký kádr lidí, kteří jsou ochotní chodit na zápasy. Ti, co přišli, ale bojovali statečně. Roman chytil alespoň deset gólů. V obraně zkušeně hráli Mara, Jirka a Pavel, vpžedu zase běhali Adam P. a v prvním zápase i Adam F. Mišo dnes tolik neběhal, protože nejdřív musel vypotit tekuté kalorie. Postupně se ale rozehrál i on a ve druhém zápase splnil svoji pravidelnou gólovou normu.